|
|
Swarming a hibernace netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích
Legát, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Tato literární rešerše se snaží shrnout poznatky o swarmingu netopýrů mírného pásma. Věnuje se charakteristice pojmu swarming a historii výzkumu tohoto chování v České republice i ve světě. Poměrně podrobně popisuje druhy, které se tohoto chování účastní, vymezuje období, kdy swarming netopýrů probíhá a diskutuje faktory, které toto chování ovlivňují. Druhá část práce se věnuje shrnutí informací o swarmingu a hibernaci netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích. O tom, zda a v jakém množství netopýři využívají kamenná moře a sutě ke swarmingu a zimování, je ale doposud velmi málo informací. Práce diskutuje dosavadní výzkumy věnující se této problematice a je koncipována jako teoretický přehled k terénnímu výzkumu, kterému se autor hodlá věnovat v průběhu magisterského studia.
|
|
|
Mikroskopické houby v jeskyních a jiných podzemních prostorách
Horáková, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Hujslová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se diverzitou mikroskopických hub v jeskyních, popřípadě v podzemních prostorách vytvořených člověkem. Jeskyně představují unikátní prostředí pro život organismů charakterictické specifickými mikroklimatickými podmínkami a omezeným zdrojem živin. V práci jsem se podrobněji zaměřila na mikromycety, které byly v prostředí jeskyní izolované ze sedimentů, z ovzduší, z mrtvého hmyzu a z exkrementů. V další části práce se podrobněji věnuji druhu Geomyces destructans, který způsobuje u hibernujících netopýrů nemoc zvanou syndrom bílého nosu - geomykózu. Je to problematika, která v poslední době vzbuzuje velkou pozornost vědců z řad mykologů, zoologů i parazitologů.
|
|
|
Altitudinální migrace živočichů a možnosti jejich studia
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Migrace jako odpověď na sezonalitu prostředí je obvyklá u celé řady taxonů. Výrazná fluktuace klimatu i zdrojů bývá nejčastěji spojována s oblastmi mírného pásu, obvyklá je ovšem i v tropech. Typicky je ještě výraznější ve vysokých nadmořských výškách. V takovém prostředí pak druhy mohou migrovat altitudinálně v závislosti na změně klimatických podmínek nebo potravní nabídky. Determinanty altitudinálních migrací se však od latitudinálních migrací na dlouhé vzdálenosti můžou lišit. Cílem této literární rešerše je diskuze faktorů, které ovlivňují altitudinální migrace různých taxonů (hlavně ptáků a netopýrů) a v různých biogeografických oblastech. Pokouším se hledat společné vlastnosti migrujících druhů, jako je potravní strategie nebo teplotní či srážková tolerance. Obzvláště tropické druhy navíc vykazují tzv. částečné migrace - táhne vždy jen určité procento jedinců populace. V samostatné kapitole se tedy věnuji diskusi společných vlastností jedinců, kteří se pro migrační strategii rozhodují. Součástí rešerše je i shrnutí metodických přístupů ke studiu altitudinálních migrací. Práce by měla být přednostně zaměřena na tropické oblasti.
|
|
|
Bioakustický obraz netopýřího společenstva: sezonní dynamika netopýrů v Krugerově NP, JAR.
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Echolokační schopnosti netopýrů a specifita jejich hlasů umožňuje sledování struktury a proměny jejich společenstev na dálku bez nutnosti kontaktní manipulace s jedinci. Prostřednictvím celonočních akustických záznamů lze získat standardizované informace o struktuře loveckých společenstev a v následných analýzách hodnotit efekt různých faktorů, které ji ovlivňují. Multidisciplinární projekt MOSAIK (Monitoring Savanna Biodiversity in Kruger NP) mapující vzory variací v savanových komunitách pod různými prostorovými a časovými vlivy zahrnuje netopýry jako jednu z modelových skupin. Ve standardizovaných monitorovacích bodech projektu (pokrývajících 20 odlišných oblastí, z nichž každá obsahuje triplet bodů lišících se přístupem k vodní ploše: trvalá, sezonní a kontrolní stanoviště bez zdroje vody), byl v průběhu dvou sezon snímán celonoční akustický záznam netopýrů (pomocí rekordérů Song Meter SM4BAT). Všechny záznamy byly analyzovány pomocí softwaru Kaleidoscope Pro s alternativní aplikací klastrové identifikace využívající vstupní databázi vyvinutou Weier et al. 2018 a Taylor et al. 2020 a následně manuálně překontrolovány. Bylo provedeno několik porovnání mezi body, oblastmi i mezi sezonami, v potaz byly brány i vegetační a potravní nabídka bodů či vzdálenost od campů. Dohromady jsme analyzovali 94...
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
|
|
|
Sonar netopýrů Starého světa: diversita echolokačních specializací
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Echolokace patří ke klíčovým komponentám adaptivního rozvrhu netopýrů. Její modifikace jsou určujícím faktorem pestré škály potravních a loveckých strategií, díky nimž netopýři patří mezi jednu z nejdiverzifikovanějších skupin terestrických savců s celosvětovým rozšířením. Během svého vývoje se potýkali s mnoha vlivy formujícími design signálu a využití echolokačních schopností. V této bakalářské práci se zabývám některými z těchto vlivů a efektem, který mají na netopýří společenstva. Zmiňuji zde základní charakteristiky echolokačních typů, vliv Dopplerova posunu, strategie a využití echolokace v různých prostředích i přizpůsobení obraným schopnostem kořisti. Mimo jiné zde uvádím i historii a vývoj detektorových zařízení umožňujících terénní výzkum echolokační biologie netopýrů. Klíčová slova: Netopýři, echolokace, sonar, diverzita, adaptace, Starý svět
|
|
|
Netopýři - virová Pandořina skříňka
Mejsnar, Martin ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Netopýři, jako velmi stará vývojová větev savců, jsou významnými rezervoáry virových patogenů a v mnoha případech jsou i vědecky doloženými přenašeči daných virů. Tyto viry se stále více dostávají do povědomí, hlavně díky zvětšující se lidské populaci, a tedy častějšímu kontaktu lidí a netopýrů. V této práci se budu zabývat jen některými zoonózami, které rod Chiroptera přenáší, vybral jsem je podle míry jejich vědeckého poznání a samozřejmě podle dopadu na lidskou společnost. Tato oblast je ale stále plná informací nejasných nebo zcela neobjevených, další výzkum je tudíž žádoucí. Základními metodami identifikace virů, které se používají pro výzkum nových virů, se zabývám v druhé části práce. Klíčová slova: netopýři, virus, zoonózy, rezervoár, epidemie
|
|
|
Vybrané aspekty podzimního tahu ptáků a netopýrů přes horské sedlo
Koukolíková, Anna ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Horská sedla ležící v pohořích orientovaných východo-západním směrem slouží jako důležité ptačí a netopýří migrační koridory k překonávání těchto bariér a díky zvýšené koncentraci migrujících jedinců obou skupin jich lze využít ke studiu různých aspektů migrační ekologie. V rámci ČR je v tomto směru nejvýznamnější sledovanou lokalitou Červenohorské sedlo v Jeseníkách. V rámci této práce byly srovnány vybrané aspekty charakteru podzimní migrace (složení společenstva, fenologie, faktory ovl ivňující její intenzitu) ptáků a netopýrů v průběhu podzimní sezóny. Dále byla srovnána využitelnost dat pro spolehlivé určení fenologie podzimního průtahu vybraných modelových druhů ptáků na základě standardizovaného odchytu v horách ve srovnání s obsáhlým souborem údajů získaných na základě faunistických pozorování v rámci celé České republiky. Data z horských odchytů se ukázala být spolehlivějším ukazatelem načasování tahu ptáků zejména díky tomu, že naprostá většina druhů přes hory pouze urychleně protahuje, zatímco v pozorováních pocházejících z nižších poloh dochází k mísení ptáků, kteří na tahu nejsou s ptáky protahujícími a počty pozorovaných jedinců v některých případech odrážejí spíše zajímavost extrémních pozdních výskytů, kterým je obecně věnována větší pozornost, a jsou v rámci faunistických...
|
|
|
Ostrovní evoluce netopýrů
Holá, Barbora ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Skupina Chiroptera je jediný savčí řád, schopný aktivního letu. Tato klíčová adaptace propůjčuje této skupině velké disperzní schopnosti a často jsou to jediní kolonizátoři ostrovů ve větších vzdálenostech od pevniny. Více než polovina druhů netopýrů osidluje ostrovy a téměř čtvrtina je ostrovními endemity. Osidlují ostrovy celého světa, chybí pouze na velmi malých, velmi izolovaných nebo nehostinných ostrovech. Fenomény ostrovní biogeografie mají neobyčejný význam v celé řadě aspektů evolučních i ekologických disciplín. Díky relativní jednoduchosti a ochuzenosti ostrovních biot zde mohou být lépe pozorovány vyvstávající interakce mezi populacemi na ostrovech přítomných. Mohou zde přežívat i druhy, které by mohly v kontextu kompetice na pevnině podlehnout extinkci. Bohatství ostrovní bioty podléhá dvěma proti sobě jdoucím silám, kolonizaci a vymírání, přičemž dynamická rovnováha nastává v okamžiku, kdy se pravděpodobnost kolonizace a extinkce vyrovnají, to znamená, že počet druhů je neměnný, ale druhové složení se měnit může. Izolace, fragmentovaná distribuce a malé velikosti ostrovních populací mohou vést jak ke speciaci, tak k redukci genetické diverzity, ztrátě adaptivních schopností a extinkci. Míra izolace a velikost ostrova korelují s druhovou bohatostí na nich. Ta bývá také ovlivňována...
|
|
|
Vliv fragmentace biotopů na ekologii netopýrů
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Fragmentace biotopů představuje jednu z hlavních hrozeb biodiverzity. Letouni (Chiroptera) slouží jako důležitá bioindikační skupina organismů. Narušení biotopů u nich může vyvolat různé reakce, které mohou vést k dalekosáhlým následkům, zvláště pak v tropickém lese, kde letouni poskytují důležité ekosystémové funkce, jako je šíření semen a opylování rostlin. Rozdíl reakcí může být patrný mezi různými biomy: V tropickém lese s vysokým stupněm endemismu se dají očekávat vesměs negativní následky na diverzitu druhů, zatímco v oblastech mírného pásu s dlouhodobým vlivem člověka na krajinu (například většina Evropy) se mohli letouni částečně adaptovat na mozaikovitost krajiny a fragmentace by mohla mít lokálně pozitivní efekt. Cílem této práce je shrnutí současných znalostí o vlivu fragmentace na ekologii letounů se zaměřením na rozdíly mezi různými biomy. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, neotropy, paleotropy, Evropa, mírný pás
|
host ::
RSS.